Ne, nejsem nemocný. Opravdu ne. Díky bohu. Nepsal jsem, naštval jsem se, protože jsem byl pokárán, že používám na jedné straně nevhodná pojmenování vůdců tohoto státu a na druhou stranu se vyjadřuji o bývalém prezidentovi jako o panu Havlovi. Jsou lidé kterých si vážím a ti jsou pro mne dámy a pánové a pak jsou tady lidé kterých si nevážím, ba kterými opovrhuji a ta pak nazývám nikoliv vulgarizmy, anóbrž jejich zaměstnavateli v době docela nedávné. Když nazvu současného předsedu vlády estébákem a komunistou, znamená to, že měl cosi do činění s oběma těmito organizacemi. Jako omluvu, že kdo chtěl pracovat v zahraničním obchodu, musel se upsat ďáblu, tak to neberu. Kdybych chtěl být za komunistů mechanikem v New Yorku, musel bych také ledacos podepsat. Ale já jsem chtěl mít duši čistou a tak jsem pracoval v Praze a nemusím se za nic stydět. Ne, že by se předseda vlády za něco styděl. On je naopak přesvědčený, že to je normální. Ale ono to není normální! Vzpomněl jsem si, jak kdysi v osmdesátých létech jsme byli na rybách na Orlíku a jeden z naší party, když se už něco vypilo, řekl, že do partaje musel vstoupit kvůli dětem. Pavel se šíleně naštval a začal řvát: „Ty vole, až doteď si myslel, že mám doma děti, ale protože jsem do ničeho nevstoupil , tak mám doma asi opice!
Předseda vlády ve svém nezměrném sebevědomí, protože ho všichni jeho zaměstnanci, toho času ministři poslouchají jako hodiny, se neobtěžoval svá absolutistická rozhodnutí prokonzultovat s právníky. A tak do jeho vládnutí hodil vidle soud. Po zasedání vlády, kdy měl předstoupit před novináře na tiskové konferenci, hrdinně zmizel a na tiskovku poslal za sebe Kena, pardon ministra zdravotnictví, který cosi koktal a evidentně vůbec nevěděl, která bije.
Nesmím nazývat ministryni financí lidovým názvem, je to prý dehonestujícíi. Nevím jestli mohu použít jméno, které používá pan Šídlo „teta Alena z Brna“. Ne, nepoužiji ho! Ta tak rychle mění svá prohlášení, přesně jak jí její šéf zaúkoluje, takže se v tom nikdo nevyzná, nejspíš ani ona ne. Takže novináři, kteří netuší, co bude platit za hodinu, raději řeší její famózní účes, který si údajně dělá sama. „Vezmu si natáčky a vyfénuji to!“ Paní Schillerová, na tento účes se natáčky nepoužívají! Jak řekl jeden kadeřník, který nesmí otevřít svůj salón, že jestli si toto dělá sama, že jí až skončí s ministrováním ji s fleku vezme!
Dalším neuvěřitelným mozkem je ministr školství Plaga. O jeho organizování školní docházky koluje úžasný vtip na youtube. Nejlépe jsou na tom děti, které se narodily v konjunkci Marsu a Jupitera, těm bude základní vzdělání prominuto! Na štěstí je mému synovi 35 a tak u něj škola nehrozí (aspoň v to doufám, člověk dnes neví). Přátelé, jestli máte v hlavě guláš z prohlášení vlády jako já, otevřete si láhev vína, protože ve vínu je pravda! To se nedá absolvovat střízlivý!
Poslouchal jsem včera v televizi sestřih mouder, která šíří Trump. Nejsem odborníkem na americkou politiku, ale to ani být nemusím. Když prohlásí naprosto vážně, že lidé mají užívat nitrožilně desinfekci, mohl s fleku soutěžit s naším prezidentem při výzkumu neotřelých medicinských metod. Náš mozek zase léčil a vyléčil cukrovku pojídáním dortů! Doufám, že u nás i v Americe jsou lidé moudřejší, než jejich svobodně zvolení představitelé a tak nebudou tyto recepty zkoušet. Boris Johnson se zase chlubil, jak si v nemocnici potřásal rukama s nakaženými koronavirem, protože je to něco jako chřipka. A skončil na jednotce intensivní péče!
Neklesejme na mysli, hlavně si pamatujme, jak se kdo z našich představitelů v době krize kroutil před kamerami a děkuje čínskému lidu, který nám prodal předražený materiál. Jak se vesele kšeftovalo pod dohledem vlády s nedostatkovým lékařským materiálem, jak předseda vlády i ministr tvrdili, že je všeho dostatek. Důkazem toho je nemocný personál nemocnic, který roupama neví jak na sebe upozornit... Ale vrchním zásobovačem je člověk, který má šestnáct exekucí a adresu má na obecním úřadě. Je to v dobrých rukách!