Prezident této země je ze zákona také vrchním velitelem armády. Když ho nosiči přinesou a přebalí, tak pronese památečnou větu, že se bojí jehel! Panečku, to je vrchní velitel! Hrdina! Je opravdu lépe, když je zalezlý v Lánech a neprojevuje se na veřejnosti. Jeho nosiči a přebalovači jsou doprovod, jaký míval Brežněv na svých posledních cestách. Pamatuji se, jak se při návštěvě Prahy dopajdal na konec červeného koberce, ale na konci přešlapoval, nosiči ho vzali a otočili a on pajdal zpět. To byl světový státník! Jeho chráněnci se snažili ještě urvat, co se dá, dokud byl u moci. Stejná situace je u nás. Gubernátor Nejedlý, obr zloděj Minář, kličkují jak jen mohou a ještě si nahonem přihrabují pod sebe. Viceprezident Ovčáček ví, že po pádu Zemana bude zase nula. A ten, na rozdíl od Brežněva, už ani není schopen dojít na ten konec koberce.
První dámy se v krizové době většinou věnují charitě. Zemanová je bůh ví kde a nikomu se po ní nestýská. Burešova manželka se nechává fotografovat se svými „roztomilými“ pejsky. Slovo jako je charita či péče o potřebné, již její mozková kapacita evidentně nepojme.
Sbor klaunů v rámci potírání Covidu zakáže prodávat v super-hyper v neděli, protože v neděli je virus nejútočnější, to je jasné!
Posledním výmyslem sboru mudrců, je, že budou super-hyper sice otevřené, ale jen ty části, kde se prodává jídlo. Když si budete potřebovat k mouce, oleji a chlebu ještě koupit baterky, máte smůlu! Že stejně budete v krámě, to nevadí! A že tam s vámi bude hejno dalších lidí, to je přeci jedno, ale řeklo se ne, tak ne. Baterky si prostě nekoupíte a basta!
Jsem rád, že nejsem majitelem hospody, autobusů, nebo letadel. Stejně tak malého krámku kdesi v obci. Měl bych asi teď jiné starosti. Jednak rozhodnutí naší vlády jsou nevyzpytatelná a potom, zavřená hospoda, kadeřnictví, zaparkované autobusy nevydělají ani korunu, ale energie, leasingy a nájmy se platit musí. „Dávkomat“ Maláčová sice neustále rozhazuje milióny, ale není ochotna připustit, že za chvíli už nebude kde brát (budou přeci volby). Jednou jedinkrát řekla pravdu, to když na adresu premiéra pronesla, že je debil.
Slavil jsem Štědrý den u mého Honzy. Amálka a Honzík byli kouzelní a Petra připravila skvělou večeři. O půlnoci unavená Petra usnula u televize, děti už dávno spaly a já jel do Prahy. Osmiválec tiše hučel a já na karlovarské dálnici nepotkal živáčka. Ani v Praze nebyl na ulici nikdo. Byla půlnoc a v rádiu hráli Rybovu mši vánoční. Je to nádherný „big beat“! Poslouchal jsem a dal jsem nohu z plynu a projížděl jsem se liduprázdnou Prahou. Nikdy se nenabažím pohledu z Mostu legií na Pražský hrad. Žiju v krásném městě, akorát ten sbor klaunů, které jsme si svobodně zvolili, je velkou vadou na kráse. Za komunistů řekl na Děčínské kotvě hudebník Michal Kocáb velkou pravdu: „Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží !“ Redaktora Pokorného, který koncert uváděl, okamžitě z rozhlasu vyhodili, ale tu pravdu si budu pamatovat!
Do nového roku vám všem, kteří mě čtete, i těm, kteří ne, aby se vám ta čínská sračka vyhnula!