Pravdou je, že na organizaci sčítání měla tato vláda, potažmo statistický úřad, jen deset let. V takovém švunku a pod takovým tlakem se nedá pracovat! Přeci nechceme naše úředníky uštvat k smrti! Že by udělali před spuštěním zátěžové testy? Proč? Ne, jen vyhrožovali jaké pokuty dostanou občané, když neuvedou správná data, nebo když, nedej bože, nevyplní formulář vůbec! Jaký postih bude mít statistický úřad, jeho vedoucí a odpovědní pracovníci za tuto blamáž, to se asi nedozvíme. Zatím mluvčí úřadu, ředitel asi nemá dar řeči, žvanila cosi o tom, že systém byl v sedm hodin ráno přetížen. Jasně, celý národ si v sobotu ráno přivstane protože hrozí pokuta, a zablokuje systém. To je do nebe volající kravina.
Dočetl jsem se, že mastná Alena poslala Šimáněmu, kamarádovi Bureše, tuším, že dvě miliardy korun, údajně půjčky, pro společnost Smartwings. Napoprvé to nevyšlo a anonisti to neprotlačili, ale napodruhé ve vší tichosti, ano. Přeci nenechá Bureš svého kamaráda ze svatby a kámoše ze státních služeb na holičkách, ne? To, že Smartwings byly v červených číslech dávno před pandemií, to se nějak neřeší. Kamarádi jsou přeci od toho, aby si pomáhali (za naše peníze). Sám miliardář Šimáně, sedmý nejbohatší Čech, do svého podniku nedal ani korunu!
Všichni podnikatelé, kteří díky pandemii zkrachovali, a kteří do svého podnikání vložili celý svůj majetek, se po této pomoci krachující letecké společnosti jistě stanou skalními příznivci agenta Bureše.
A Bureš, ve snaze zalíbit se mladým, chce zrušit maturity. Hurá! Budeme volit Ano! Napadla mě ještě akce „marihuana do každé školy“ a „první tetování zdarma!“ Agent Bureš si nechá na radu svého PR manažera narůst dredy a bude wau. A mně se z něj bude dělat ještě víc špatně.
Paní doktorka mě po změření tlaku varovala, abych nekoukal na zprávy, vynechal cokoli, co souvisí s Babišem a pokud možno si užíval. Mám vedle postele na nočním stolku knížku Rozmarné léto. Miluji Nežárku, u které to bylo natáčeno. Četba této knížky mě vždy rozveselí a přenese mne do doby, kdy jsem kolem Nežárky jezdil na Krkavec na milovanou chatu. V létě tam na mě čekal Honzík, v zimě nikdo, ale bylo tam krásně. Tam mě tlak nezlobil, občas kocovina. A také jsem se tam otužoval, což je dnes tak módní. Naše herečky a zpěvačky lezou do Vltavy v bikinách, ale vždy s kulichem na hlavě. Já jsem do Nežárky několikrát spadl bez kulicha, zato s kolem. Bikiny jsem neměl, zato jsem měl džíny svetr a bundu. To se tak přicházelo, když po návštěvě Faflovic touně jsem byl poněkud rozvrkočený a gyroskopy díky rumu nefungovaly, jak měly.
A tak vám radím, vezměte si Rozmarné léto, vykašlete se na kobliháře, a snažte se natruc mluvit hezkou češtinou!