Jejich velikým obdivovatelem byl Ota Rambousek. Díky němu jsem měl tu „čest“ se s Mašíny setkat. Tehdy jsem znal jen příběh jejich otce. Oni oba mi dali přednášku o svém hrdinství. Nerozuměl jsem tomu. Rozhodně mi jejich útěk „za lepším“ nepřipadal jako hrdinství. Ota Rambousek, který byl jako „agent chodec“ chycen, si odseděl dlouhý trest. Koukal na Mašíny, jako na bohy. Po několikahodinové přednášce jsem ještě dostal další lekci o tom jací jsou úspěšní obchodníci. Já přeji každému, ať je úspěšný a ať se mu dobře daří. Nějak jsem, ale z jejich vyprávění nepochopil, kterak se zasloužili o boj proti komunistům. To, že obchodovali, nevím který z nich, se zbraněmi a libovali si, jak jdou v Africe na odbyt?
Manželé Škvorečtí vydávali v Kanadě knížky, mimo jiné i Oty Rambouska. Ty se pak různými cestami dostávaly k nám. Karel Kryl nahrával desky, které potom v obalech desek s hudbou Verdiho kolovaly jako ohromný poklad po kamarádech. Vystupoval na Rádiu Svobodná Evropa. Stejně tak Lída Rakušanová a další. Pavel Tigrid vydával v Paříži Svědectví. Profesor Karel Janouch utekl husarským kouskem při převozu z jedné věznice do druhé. Ve Švédsku, kde se usadil, založil Nadaci charty 77 a z ní financoval rodiny neprávem odsouzených a uvězněných v Československu.
Nic takového Mašínové neudělali. Jen kolem sebe za přispění několika emigrantů vytvořili gloriolu hrdinství. U nás je neúnavně propaguje Vladimír Mertlík. Z jeho rozhovoru vyplynulo, že nejlepším americkým prezidentem byl Trump a současný prezident Biden je komunista. Nějak se nezmínil, jak jeho oblíbenec Trump lichotil Putinovi, že je skvělým vůdcem velkého národa. To není smyšlenka, to jsem včera viděl ve filmu o Putinovi. Nechci nic bagatelizovat a ve skutečnosti o politice Trumpa nevím nic, ale evidentně byl oblíbencem většiny emigrantů (viz paní Matušková). Stejně lezl do zadku Putinovi i náš Zeman.
Setkal jsem se s Mašíny v New Yorku v roce 1983. Náš rozhovor, z jejich strany spíš monolog, skončil nezapomenutelným výrokem jednoho z nich: „Cože, ty se vracíš zpátky? To musíš být buď fízl, nebo cvok!“
Plukovníka Mašína jsem uznával jako hrdinu a jeho ženu také. Ti si prožili peklo a plukovník Mašín položil svůj život za naši zem. Nic takového Mašínové ani Paumer neudělali. Že Josef sloužil v americké armádě? Takových bylo víc. Ano, já jsem neemigroval. Jsem proto srab? Podle některých, kteří žvaní v Americe o tom, jak byli v Česku pronásledováni, a proto museli utéct, jsem nutně kolaborant. Ano, mnozí byli donuceni okolnostmi utéct, pakliže se chtěli vyhnout perzekucím. Ale v osmdesátých létech většinou utíkali lidé jen z ekonomických důvodů. Znám jednoho, který se dostal až na místo ekonomického náměstka bez jakéhokoliv vzdělání (byl nástrojař). Na svatební cestu odletěl na devizový příslib do USA. Líbilo se mu tam, bydlel zadarmo u mého kamaráda v New Yorku. Šel se zeptat na imigrační, co má udělat pro to, aby mohl zažádat o přistěhovalecký pas. Ještě se chtěl podívat domů a zavolal na ČSA, že potvrzuje rezervaci do Prahy. „Jé, vy tady nezůstanete? My mysleli, když jste byl na imigračním, že tady chcete zůstat!“ Pak se podělal a skutečně zůstal ve Státech. Dnes ovšem vypráví příběh o tom, jak byl v Československu pronásledovaný a jak musel emigrovat. Byl tak pronásledovaný, že dostal devizový příslib i výjezdní doložku (o které tvrdil Babiš, že neví, co to je).
Ano, neměl jsem odvahu emigrovat, a protože jsem tady pracoval, tak jsem podle některých emigrantů i kolaboroval s komunisty (jako dalších 14 miliónů). Uznávám ty, které jsem poslouchal na Hlasu Ameriky, nebo na Svobodné Evropě. To jsou pro mě hrdinové. Ale rozhodně nejsou pro mě hrdinové bratři Mašínové.