Chodím nakupovat do Kauflandu. Ne, že bych nějak této firmě fandil. Důvod je daleko prostší. Tento obchod je poměrně blízko od mého bydliště. Tam se dějí věci! Jednou jsem chtěl koupit pytel s mraženými kuřecími stehny. Vyndal jsem pytel z mrazáku. Mražené stehno mě praštilo do nohy. Co to? Pytel byl rozříznutý a dírou na mě vypadlo stehno. Někdo přišel na to, že rozřízne-li pytel, může si do svého pytle přisypat! Neuvěřitelné! Zkontroloval jsem další pytle v mrazáku. Nerozříznuté jsem našel až dole ve třetí vrstvě.
Když si člověk koupí česká rajská jablíčka, musí zkontrolovat, jestli si někdo nějaké z krabice nevzal. Šel jsem kolem police se zlevněným vepřovým ve vlastní šťávě, oblíbená konzerva ze studentských let. Jeden pán si bere konzervu a najednou vykřikne: „Je to možné? Vidíte pane totéž, co já?“ a ukazuje mi otevřenou konzervu, kde polovina obsahu chybí! Někdo konzervu otevřel a nožem vyřízl více než polovinu! Viděl jsem ledacos, ale toto byla přeci jen silná káva! Když jsem to doma vyprávěl Zuzaně, usmála se a řekla: „To už asi nebudeš jíst, že jo?“ Dobračka! Určitě si beru s sebou příbor, to určitě! Kousek od police s konzervami jsem potkal zaměstnance kaufáče a řekl jsem jim, co jsem viděl.
„No a co?“
„Asi, že byste mohli vyhodit tu rozjedenou konzervu, ne?“
„Tak si to můžete dojíst!“ Měl jsem dojem, že mám choré čivy.
„Prosím?“ Smál jsem se v mylném dojmu, že to byl vtip. Nebyl! Čekal jsem, že se vrhnou k polici a konzervu vyhodí. Bláhový dojem! Pán, který rozjedenou konzervu našel, jen kroutil hlavou: „to se mi snad zdá!“
Včera přinesla Zuzana karton vajec. Bylo na něm napsáno: Česká podestýlková vejce. Ale dále bylo malým písmem napsáno: kód na vejcích znamená… 2 znamená vejce z klece, CZ znamená zem původu atd. Takže, žádná podestýlková vejce. Mě osobně je to celkem jedno, jestli slepice žijí v 2+1 s koupelnou, nebo v klecích. Viděl jsem v televizi, jak Agrofert míchá v balírně dražší vejce s levnými a prodávají je jako bio. Musí si agent Bureš nějak vydělat! Tady krom toho, že podestýlková vejce dle adresy pocházejí z ulice Nádražní v Praze 5. Marně si lámu hlavu, kde tam pěstují slepice. Dost dobře tu ulici znám, ale asi mi něco uteklo. To pravé překvapení na mě čekalo po odstranění průhledné folie a vrchní části kartónu. Jedno vejce chybělo, nebylo jich dvacet, ale jen devatenáct! V Nádražní ulici neumí do dvaceti! Kradou, a ani poledne nedrží!
Poprvé v životě jsem viděl v obchodě krást v Anglii. Měl za mnou přijet Honza, tak jsem mu chtěl koupit nějakou hračku na ukrácení dlouhé chvíle. Bloumám kolem regálů a najednou vidím, jak dva muži vezmou Lego a šoupnou ho do tašky. Všimli si, že na ně koukám a ten jeden na mě vyjel: „Nu što ty durak, počemu tak smotriš?“
„Ja nět durak, no ty vor (zloděj)!“ Naštěstí měli v Toys are us kamery, asi tam už někdy Rusové byli a vyhmátli je u kasy. To bylo v devadesátých létech, dnes by se oháněli lidskými právy a novičokem a já nevím čím.
Měl jsem na Ruzyni kolegu byl ze Slovenska a byl velmi zvláštní. Všechny peníze, které si vydělal si ukládal ve skříňce v šatně, kde měl pakl tisícikorun, převázaný gumičkou. V době předkoronáčové a v době, kdy jsem ještě dělal u ČSA, chodil do super-hyper a živil se uzeninami, které dávali na pulty na ochutnání. Divil se „prečo k tomu nieje aj pečivo! Saláma aj šunka sú dobré, ale s rožkom by to bolo lepšie.“ Jinak to byl hodný člověk, jen trochu prostoduchý. Nakonec ho kolega Knédl donutil a šel s ním, aby si ty peníze ze skříňky dal do banky na konto, že v té skříňce by mu to mohl někdo ukrást. „Víš kolik tam ten blázen měl?“
„Netuším. Asi hodně.“
„V bance to spočítali a měl tam přes tři sta tisíc! Magor!“ A živil se zbytky v super-hyper! Krom jeho ženy a dcery ho o úspory připravil jakýsi vykuk, který mu slíbil nevídané příjmy na vrtné plošině, ale musí poslat zálohu na kurz na přežití. Poslal, i když jsme ho všichni varovali, že je to podvod. Koupil si letenku do Atlanty, kde na něj měl ten vykuk čekat. Kromě slovenštiny uměl ještě sprostě, jiný jazyk neovládal. Po několika dnech v Atlantě se vrátil domů. Žena s dcerou, kterým koupil dům a vše na co si vzpomněly, ho vyhodily. Prý skončil jako koloťuk v Bratislavě a přespával na ubytovně. Smutný konec hodného člověka!
Takže vidíte, že i my žijeme v zemi nevídaných možností! Tak příště: do super-hyper jedině s příborem!