„Do Colorada autem?“
„Ne do Colorada, anóbrž do Františkova! Do ski resortu Jednota.“
Tím Petr klesl u snobů, protože Františkov a Jednota nejsou ani v Americe, natož v Coloradu. A Jednota není žádný resort, ale úžasný hotýlek. Je to neuvěřitelný týden. Kamarádka Zuzana, když nás tam kdysi lákala, řekla, že to je sportovně kulturní týden. A to skutečně je! Slávek se stal dobrovolně naším trenérem. Dokázal nemožné. Dva antisportovci sjeli na lyžích „černou“ sjezdovku. Pro nás černá, pro lyžaře školní loučku… A tak jsem v šedesáti pěti začal opět lyžovat! Zuzana je po operaci kyčle a já mám skříplé nervy v páteři, tak jsem rád, že chodím. Lyže jsme definitivně odložili, ale jezdíme na nyní pro nás jen kulturní zájezd.
Od roku 2005, kdy jsme tam byli poprvé, se ledacos změnilo. Ne, stále tam není sauna, ale jsou tam nové toalety a sprchy a sauna mi opravdu nechybí. V práci jsem si za ty roky na ploše letiště vedra užil dost. Co se nezměnilo, je vynikající kuchyně. Pod vedením nestárnoucí maminky paní hoteliérové (84!) se podávají skvělé pokrmy na bázi tradiční české kuchyně.
Nezměnila se neskutečná invence ve vymýšlení kravin. Jezdí s námi dcera jedné kamarádky. Když dospěla a odrazily se jí bradavky od hrudníku, začala nosit velké výstřihy, aby ukázala, co jí pánbůh nadělil. Samozřejmě, že tento magnet přitahoval oči přítomných pánů. Letos Renda konstatoval, že se jí prsa nějak srcvrkla, ale že jí vyrostly uši. I rozhodli jsme se vyzkoušet na našich partnerkách, zda jim vyjedou uši když jim zmáčkneme prsa. Tento zajímavý pokus jsme uskutečnili každý ve svém pokoji s tím, že ráno u snídaně sdělíme výsledek. Provedl jsem poctivě pokus a Zuzana si odhrnula vlasy z uší, aby byla zkouška platná a nic! Zuzanu tento experiment zjevně zaujal, protože prohlásila, že ráno je moudřejší večera. Tak jsem to zopakoval ráno a zase nic! Předpoklad se nepotvrdil. Ráno u snídaně jsme to probírali. Petrovi Jana řekla, že je idiot a Renda tvrdil, že jeho Jana spala na břiše. Napadlo nás, že ji mohl zatahat za uši a kdyby se nadzvedla, že se pokus zdařil.
Jezdí s námi již třetí generace. Dědeček, babička, táta, máma a děti! Jedna z lyžařských adeptek, tříletá Agátka, která nejen, že bude královnou bílých plání, nenechá pusu zadarmo najíst. A tak jsme se dozvěděli, že její plyšový tygr Jumbamba je hlídací a že se nemusíme bát. Že má sice zavřenou pusu, ale kdyby ji otevřel, každého zlého kousne do zadku. Tak jsme mohli klidně usínat.
Kolem chaty teče potok. Ten samozřejmě zaujal všechny děti když už je bolely nohy od lyžování. Jejich snaha spadnout do ledové vody byla většinou korunována úspěchem. Zajímavé je, že žádné mokré dítě neječelo, protože by ještě od rodičů dostalo za ten otužilecký výkon na zadek. A tak se večer hotelové prostory změnily v čínskou prádelnu, protože všude visely mokré svršky.
Letos nám opravdu počasí přálo. První tři dny vydatně sněžilo. Pak se udělalo nádherně a bar U sněhové vločky vypadal jako tuberkulózní léčebna. Všichni chytali vitamin D, který nám dává slunce. K tomu se popíjely nezvyklé nápoje, jakými jsou třeba bezinkový likér a vánoční likér, které Honza přivezl z Alsaska, nebo strašlivá rumunská slivovice s příznačným názvem Dracula. Čím kurioznější nápoj, tím lepší! Až na nějaké standardní slivovice a vodky se vypilo vše!
Když jsme se včera loučili, bylo nám smutno. Krásné prostředí, úžasná společnost a velká legrace. Je něco v dnešní běsné době lepšího? Tak Tadrovi, děkujeme!
