Tak jsem se z televize dozvěděl od mluvčí letiště Praha, jak je důležitá výstavba další dráhy paralelní k dráze 24/06. Když jsem směl provádět po letišti, nejdůležitější část provádění bylo, seznámit účastníky s animovaným filmem o výstavbě nové dráhy. Dohlížela na to bdělým okem vrátná, pardon - recepční. Dal jsem přednost ukázat lidem letiště a letadla před blábolením o skvělé budoucnosti letiště, které souvisí s výstavbou nové dráhy. Nakonec jsem byl vyhozen z průvodcování kvůli těmto prohřeškům a kvůli tomu, že jsem nepozdravil třicetiletého manažera, který byl silně pod vlivem omamných látek (dříve: byl ožralý).

Tisková mluvčí blábolila cosi o tom, že výstavbu nové dráhy prý zejména ocení zahraniční letecké společnosti. Možná, že by spíš ocenily spojení letiště s městem, ale to je marginálie. Vlády to „řeší“ od roku 1990. Nejlevnější variantu, udělat železniční odbočku, nikdo nechce, na tom se totiž nedá nic trhnout.

Provoz na letišti je proti konci minulého a začátku tohoto tisíciletí minimální. Mám fotky, jak stojí letadla frontu před dráhou a čekají, až na ně přijde řada. Večer byla vidět řada blikajících letadel sestupujících na dráhu. Ale to je dnes historie. To, že za všechno může covid, je lež. Provoz se propadl už za vedení Dvořáka. Odešla spousta společností, které nebyly ochotny přistoupit na šílené podmínky letiště, které neodrážely následný servis letiště. Pan Dvořák měl dojem, že se z Prahy všichni po… A tak z neschopnosti tohoto člověka těžila letiště ve Vídni, Lipsku a Berlíně. Ale za privatizaci letiště, která neproběhla, si vyplatil milióny…

S novou dráhou, kterou vlastně krom betonové lobby nikdo nepotřebuje, je to vůbec zajímavé. Po roce 1990 se zjistilo, že spousta pozemků v areálu letiště patří soukromníkům. Takhle přišel Ogden/Menzies k pozemkům, kde vybudovali Cargo terminál. Přišli za rádiovkou do hospody v Kněževsi a nabídli mu za jeho pozemky, které stejně nemůže obdělávat, směšných sedm milionů. Rádiovce se zatajil dech, o takových penězích se mu mohlo jen zdát. Stejně to bylo s pozemky pro dráhu paralelní k 24. Letiště vykoupilo za pár kaček pozemky pod budoucí dráhou. Pak je obratem prodalo společnosti Penta. Nechali to pár let uležet a vzápětí to Dvořák zakoupil zpět od Dospivy za desítky miliónů, což znamenalo fantastický zisk pro kamaráda Dospivu. Pozemky leží ladem, tak se musí začít stavět. Stačí kopnout a rozdat si odměny! Dráhu sice letiště nepotřebuje, ale peníze se musí točit!

Dnes jsem opět slyšel v rádiu, jak se ohromně zvýšil provoz na Ruzyni. Dokonce je i vyšší, než byl před covidem! Stačí se jet na letiště podívat a je jasné, že si čísla vycucala tisková mluvčí z prstu. Procházíte liduprázdnou halou, na ploše létají akorát vrabci. Zlodějské ceny v restauracích vyhnaly lidi, kteří by se rádi podívali na letadla a strávili tak příjemný víkend. Jako kluk jsem jezdil na kole na staré letiště a tam jsem trávil hodiny koukáním na letadla. Od nádherných mašin nás odděloval jen nízký plot. Maminka mi dala peníze na čaj, abych nezmrzl. To dnes nejde. Jediná vyhlídková restaurace nabízí uho nevalné chuti se třemi miniaturními kousky masa za tři sta korun, káva s minerálkou za pouhých 180 Kč!

Z Ruzyně se stalo provinční letiště s téměř nulovou obslužností. Plánované otevření druhého pražského letiště ve Vodochodech bylo dáno k ledu. I když má přímé spojení s Prahou.

Letos České aerolinie slaví sto let od založení. Oslavy připravují soukromě zaměstnanci. Když se rozhodly posádky oslavit devadesát let od založení uspořádáním módní přehlídky uniforem z historie, najaly si od letiště konferenční místnost, kde za své peníze uspořádaly oslavu. Podnik jim na to nedal ani halíř. Naopak se jim odvděčil tím, že iniciátorky vyhodil…

Tomu, co se děje na letišti Ruzyně, nerozumím a je mi z toho smutno. Doporučuji knihu „Kam kráčíš ČSA?“