Právě jsem dočetl knížku Let duchů od Beara Gryllse. Hned úvodem řeknu, že to je neuvěřitelná slátanina. Já ji dostal a jsem si jistý, že poputuje do „knihobudky“ do druhého kola. Už v tiráži je o autorovi sepsáno tolik hloupostí, že to až zaráží. Sloužil jako výsadkář u SAS, následně vedl několik průlomových expedic, na kterých vydělal milióny(!). Ty věnoval postiženým dětem. Ve dvaceti třech letech jako nejmladší horolezec zdolal Mount Everest. Povečeřel v horkovzdušném balónu ve výšce 7500 metrů. Obeplul kdeco a vystudoval vysokou školu Eaton. Když si odmyslím, že Eaton není univerzita, tak to celé mi připomíná pasáž z Obecné školy, kdy se tatínek ptá učitele: „A jak jste to pane učiteli všechno stihnul?“

Když člověk čte dobrodružnou knihu a přeskočí omylem stránku, ztrácí vyprávění smysl. Tady jsem přeskakoval i několik stránek a vůbec to nevadilo. Údajný bývalý parašutista a příslušník speciálních jednotek SAS popisuje, jak skákali padákem z C-130 Hercules z deseti kilometrů. Při tom C -130 má naložený maximální dostup 7 kilometrů. Při tom, co podle popisu měl všechno na sobě, by musel vážit nejméně 300 kilo! Prostě jedna hloupost za druhou. Poměrně podrobně popisuje seskok do brazilské džungle a setkání s jedovatými pavouky, hady, aligátory a jinými svinstvy. Má u sebe opakovací brokovnici, nůž, pušku, kyslíkovou masku (přesto se při seskoku dusí), chemický oblek, nafukovací kajak, několik satelitních telefonů. James Bond by mu záviděl.

Celá akce vznikla tak, že objevili v pralese z průzkumného letadla neporušené obří šestimotorové letadlo Junkers Ju 390 z druhé světové války. S tímto letadlem měli uletět na konci války pohlaváři Německa do Jižní Ameriky. To letadlo skutečně existovalo. „American bomber“ byl nesplněný Hitlerův sen. Letadlo odstartovalo poprvé v Dessau na začátku roku 1944.
Publicista William Green psal, že koncem roku 1944 odletělo do New Yorku, tam dvě hodiny kroužilo a letělo zpět. Většina odborníků na německá letadla tvrdí, že to je nesmysl.
Byly postaveny dva kusy tohoto monstra. Nikoliv desítky, jak píše autor knihy. Z toho jeden letoun byl po válce nalezen na Ruzyni v Praze ve zdemolovaném stavu.

Když autor neví kudy kam, tak popisuje setkání s Indiány jakéhosi amazonského kmene. Ti se nikdy nesetkali s civilizací. Nicméně, jeden z nich mluvil anglicky, po několika stránkách už živě anglicky konverzovali všichni. Asi velmi učenlivý kmen!

V letadle měly být zbraně a dokumenty z konce války. Potomek generála Hanse Kammlera, který se ukrývá pod polským jménem a ostatní potomci generálů SS se také chtějí zmocnit dokumentů a zbraní. Aby toho nebylo málo, letadlo je zcela neporušené a zamořené sarinem. Ovšem neohrožený Jeager má s sebou, shodou okolností chemický oblek a tak vleze do letadla a jedovatý plyn vyvětrá! Nalezne brašnu s dokumenty, které tropické vlhko nikterak nenaruší a v bednách najde ruční rakety, které jsou funkční… Letadlo vyzvedne obří vzducholoď, která je poháněná proplusory. Netuším, co to je, ale je to nejspíš velmi výkonné.
Když se tajná armáda snaží vzducholoď sestřelit z vrtulníku. Jeager nalezne v letadle padáky, které nejsou shnilé a použijí je k seskoku do džungle.
Už nebojují s faunou a florou, ale sedí v letadle do Londýna. Konec skutečně korunuje dílo. Prezident středoafrického státu objeví složku na opuštěné lodi, sloužící jako „překladiště“ nacistů. A tam nalezne fotku z padesátých let, kde je živý Hitler!
Kniha je další ukázkou, kterak papír snese všechno.