Povím vám, proč jsem zvolil tento úvod. Jezdím často do Radotína. Tam mi Tomáš udržuje při životě mé stařečky. Mám rád stará auta, ale to víte, mají svá léta a tudíž i své mouchy. Hlavně jsou z dob, kdy auta navrhoval člověk a tak bylo každé jiné. Dnes tvary, až na malé výjimky, tvoří počítač a „designer“ se pod to jen podepíše a při uvedení nového modelu pak plácá kraviny o tom, proč je tato křivka tak křivá, a o „filosofii“ toho kterého modelu. Takhle jsem zažil plácat pitomosti pana Kabaně při představování zcela nezáživného a brzy opuštěného modelu Škoda Rapid.
Ale to jsem trochu odbočil. Díky přestavbě Barrandovského mostu je cesta do Prahy přes den ucpaná. Tak zpět do Prahy jezdím po okruhu. Tam jedu kolem odbočky na obec Ořech. Ořešané ani netuší, jak hluboko je jméno jejich obce zakořeněno v mé mysli. Osobně jsem tam byl jednou v létě s Amálkou na řezbářské výstavě v klubu včelařů. Jinak o této obci nevím vůbec nic.
Můj spolužák od první třídy řečený Šubáno, byl moudřejší (a je) než já a tak vystudoval VŠCHT a stal se inženýrem. Já jsem na to musel studovat v Anglii. A tak jsem unikl fakultě vojenství, nebo jak se ti páteční vojáci nazývali. Tam docházelo k neuvěřitelným diskusím mezi lampasáky a studovanými lidmi. Dlužno podotknout, že přednášející na vojenské katedře byli vybíráni z vojáků, kteří uměli číst a psát. Podle toho, co mi o této „vojně“ vyprávěli účastníci, to byla pravděpodobně jejich jediná kvalifikace.
V době, kdy Šubáno chodil do Motola na vojnu, jsem měl už sbírku plastových modelů a neustále jsem něco lepil.
„Honzo, ukaž mi prosím, jak vypadá F-111. Máš ji?“
Měl jsem poněkud nepovedený model tohoto letadla od Airfixe a tak jsem ho Honzovi ukázal.
„Proboha, od kdy tě zajímají modely aeroplánů?“
A teď to přijde: „Ten debil, který nám přednáší taktiku, nám už několikrát dal taktický úkol: Od obce Ořech se v nízkém náletu blíží trojice letadel F-111, vaše akce? Já netuším, jak F-111 vypadá a tak jsem si myslel, že ji budeš mít jako model. A to je ve stejném měřítku jako ostatní modely?“
„Jasně je to 1:72. Je to ohromné letadlo.“
„Tak to kdyby ten debil viděl ve skutečnosti, tak by se akorát tak posral.“
„I když je to velké letadlo, dokáže nadzvukovou rychlostí kopírovat terén ve 100 metrech. Je to nádherné letadlo a velmi chytré.“
Když jsem poprvé viděl létat skutečnou F-111 v Hannoveru na leteckém dni, vybavila se mi okamžitě obec Ořech a ten blb. Piloti tam s ní dělali psí kusy. A většinou velmi nízko nad zemí.
Když skončily Jaky u aerolinky, hledali pro jejich piloty práci. Libye sháněla instruktory na L-39 a tak si najali bývalé vojenské piloty a mechaniky od ČSA. Vyprávěli mi, jak jednou seděli na balkoně v posledním patře hotelu v Tripolisu. Slyšeli velmi podivný zvuk tryskových motorů. Najednou se pod nimi prohnaly tři F-111, které letěly hlavní ulicí a bombardovaly jeden z mnoha paláců Khadáfího.
„Honzo chápeš to, oni letěli níž než byl balkon hotelu! A s těmi chtějí ti komedianti bojovat?“
Bylo to 15. dubna 1986 a Operace Eldorado Canyon byla odplata za teroristický útok na Boeing 747 společnosti Pan Am, který spadl u skotského Lockerbee.
Když jsem byl nedávno opět v Duxfordu, seděli jsme s Rogerem v pavilonu USAF nad přídí B-52 a vedle stála F-111F. Kochali jsme se tou krásou. Vyprávěl jsem příhodu o obci Ořech. Bývalý šéfpilot British Airways se smál.
„Živě si dovedu představit obec Ořech, ale toho lampasáka ne!“
A tak díky této historce, vždy, když jedu kolem obce Ořech, čekám, kdy se vyhoupnou tři F-111. Škoda, že jsou již všechny vyřazeny a odpočívají v poušti!
