Klukovské vzpomínky 762
Jan Werich kdysi řekl: „Když zjara, tak fujara, když podzim, tak fupodzim!“
Naprostá ptákovina! Rád bych si poslechl nějaký koncert na fupodzim. Marně hledám, marně sháním. Zato jsem byl na koncertu Michaela Kocába k jeho sedmdesátinám. Mám rád Pražský výběr, a tak jsem se těšil. Leč nečtu plakáty až do konce. Chyba! Jasně, bude hrát orchestr FOK a Kühnův smíšený sbor. Plus operní zpěváci. Proč ne. Spousta rockových kapel nahrávala se symfoňákem a operní pěvci a pěvkyně vylepšovali celkový zvuk skladby.
Tento koncert byl koncertem scénické a filmové hudby, kterou složil Kocáb. Pražský výběr zahrál jen tři skladby. V divadle Hybernia jsou velmi nepohodlná sedadla. Já s mýma nohama trpěl. Jinak jsem doutnal, protože hudba k filmu Jan Hus mě opravdu nebrala, nebo k filmu Metamorfózy. A tak si Michal Kocáb udělal koncert ke svým sedmdesátinám a diváci to zaplatili.
Fotil jsem Kocába a Svobodu při jejich absolventských koncertech. Byla to skvělá muzika. Dvě piana a orchestr. Dva vynikající muzikanti. Po koncertu v Hybernii jsem se omlouval paní, která seděla přede mnou, že jsem do ní neustále kopal, že mám problém s nohama.
„Prosím vás, to ani netuším, já jsem to prospala!“
Asi tak úspěšný koncert to byl… Když jsme přišli domů, Zuzana prohlásila, že je třeba si otevřít lahev vína. Já jsem k tomu pustil Beth Hart. Abychom si zlepšili chuť.

V zemi, kde božská Heluš, zvaná též národní poklad, dostane cenu Thálie za celoživotní dílo v oboru dramatické tvorby, je možné všechno. Natočit jediný film a po padesáti létech za to dostat cenu? Proč ne! Disident Michal David by si ji také zasloužil! Kamarád mafiána Mrázka, komunisty Zemana a estébáka Janečka trpěl celý život. Tedy, hlavně jsme trpěli my, když jsme museli poslouchat neustále omílané kolotočářské hity, před kterými nebylo úniku. Dokonce ani milióny, jako kompenzace za finanční ztrátu při lock downu mu nestačily na dostavbu vily na Mallorce, nebo kde má tento strádající umělec svou nemovitost. Trochu se mi z toho zvedá žaludek.
Zeman slavil osmdesátiny a na oslavě se sešla výběrová pakáž, panečku! Chyběla akorát národní plačka Bohdalová, která vymetá pohřby a oslavy narozenin slavných. Na jedné takové se přiotrávila jídlem. A ti zatracení doktoři ji snad schválně nepustili z nemocnice! Taková smůla a při tom tam byly bohaté tabule plné jídla, že by si mohla vzít i domů, jak je jejím zvykem. Kdysi dobrá herečka spadla až na dno. Inu stáří devastuje hlavně mozek.

Nechme stranou naše pseudocelebrity. Dočetl jsem se, proč tak razantně zdražilo máslo. Musel jsem to číst dvakrát, protože jsem měl dojem, že mám choré čivy. Zdůvodnění je snadné: v létě bylo vedro a krávy málo žraly a proto dávaly málo mléka! Čtete dobře, bylo vedro, což normálně nebývá a proto je málo mléka, potažmo másla! Není to tak dávno, co Milan Teplý, majitel Madety, bájil o tom, že je přebytek mléka a že ho musí vylévat do kanálu! A hned požádal o dotace, samozřejmě. Tak málo, nebo moc? Zajímavé je, že zdražilo i máslo z dovozu. V Kauflandu mají irské, francouzské a německé. A tam chudinky krávy nejspíš také nedojily. To je ale zapeklitá věc! To fakt nevím, jak to řetězce prodejen zdůvodní. Zatracené irské a německé krávy. Nakazily se od našich a odmítají dojit! Dříve soudruh náměstek Teplý, nyní majitel Madety, bude muset opět žádat o dotace!

Praha, 22. 10. 2024