Jak již bylo avizováno ve zpravodaji číslo 2 v článku o knize Vladimíra Veita, nakladatelství Galén doplnilo jeho vzpomínky hudebním albem nazvaným A KDYBYCH UŽ MĚL UMŘÍT..., což je dvanáct básní Václava Hraběte zhudebněných a nazpívaných Vladimírem. K poezii, která ho zaujala hned při prvním kontaktu, začal Vladimír komponovat hudbu už v 70. letech, kdy využíval různé strojopisné přepisy básní šířené tehdy mezi mladými lidmi. Nahrávka prezentovaná na albu byla pořízena v roce 2004, tehdy jako CDR pro pár přátel. K tomuto vydání v Galénu ji připravil špičkový zvukař Petr Mayer a názvy písní byly upraveny podle sbírky Blues pro bláznivou holku, vydané Československým spisovatelem v roce 1990.
Hudební podoba úvodní básně Variace na renesanční téma je všeobecně známá v podání Vladimíra Mišíka. Jeho jmenovec Veit ji zhudebnil a nazpíval ve volnějším tempu a stejně jako u všech písní dalších doprovází svůj zpěv hrou na kytaru. Tento jednoduchý doprovod poskytuje možnost dokonalého vnímání úžasné poezie Václava Hraběte, přičemž ovšem nerezignuje na bohatost hudební složky. Navíc je zvuk kytary velmi dobře nahrán, takže vyniknou hudební nápady podporující vyznění jednotlivých veršů a navození atmosféry každé básně. Vlastní doprovod je občas prokládán krátkými sóly dokladujícími i Vladimírovu vysokou úroveň kytarového hráče.
K disku je přiložen booklet se všemi zhudebňovanými básněmi doplněnými Vladimírovou vzpomínkou na šedesátá léta, na dobu mírného uvolnění doprovázeného velkým rozmachem kulturních aktivit. Byla to také doba jeho prvního setkání s poezií Václava Hraběte. Okolnosti vydání tohoto CD zmiňuje vydavatel ve své ediční poznámce.

Jonáš 2016–2017; roč. neuved.(4): 25–26, Ivan Kott